Rok 2024, den šestý, pátek
Byli jsme na celodenním výletě.
Vévodstvím Račí hrad zkazky se šíří, že v místě, kde věčný spánek vládne, nesmírné bohatsví se nalézá. Posilněte své rasy, ať náročnou cestu zvládnete. Neotálejte a včas vyražte dokud loupežníci a hledači pokladů své pověsti nedostojí.
Upíři, hledejte místo, které germánským výrazem Sbohem! označeno jest. Tam poklad váš se nalézá. Ještě jeden úkol však čeká vás. Místo, kde tělo bez duše odpočívá, hledej. Avšak pozorný musíš být, neb příroda toto místo již pohlcuje. Zde, pod cenným kovem se ještě cennější věc nalézá.
Vlkodlaci, hledejte místo, které germánským výrazem pro vaši rasu označeno jest. V blízkosti tohoto místa vysoký jehličnan se nachází. Tam poklad váš se nalézá. Ještě jeden úkol však čeká vás. Místo, kde tělo bez duše odpočívá, hledej. Avšak pozorný musíš být, neb příroda toto místo již pohlcuje. Zde, pod cenným kovem se ještě cennější věc nalézá.
Lidé, hledejte místo, které spojitost s korespondenčním ptákem má. V blízkosti tohoto místa hlubokou houštinu prozkoumej. Tam poklad váš se nalézá. Ještě jeden úkol však čeká vás. Místo, kde tělo bez duše odpočívá, hledej. Avšak pozorný musíš být, neb příroda toto místo již pohlcuje. Zde, pod cenným kovem se ještě cennější věc nalézá.
Instrukce na cestu
Lidé, vydejte se směr k osadě Jesenice, na místním seřadišti na vás bude čekat (nebo spíš vy na něj) železný povoz. Využijte jej k přepravě do centra panství Lubeneckého. Městečko Lubenec opusťte co nejdříve, nebezpečná sebranka se zde schází. Od stanoviště železných povozů po krvavé stezce se vydejte. Doputujete až k místní tůni, za ní srdce své následujte. Pokud jste srdce své správně poslechli, cestu pro železné povozy jste jistě překročili. Tato cesta vás jistě novým vědomostem přiučí, pokračujte po ní až ke kříži sněhovému, který vaši rasu od nepaměti ochraňuje. Překrásné výhledy vaše oko potěší, avšak není čas zdržovat se. Sestoupit do hory pod křížem musíte. Cesta oblohy vás ke vchodu do hory dovede. Zde se vaše posvátné místo nachází. Starodávný pergamen a talisman vám jistě vydá. Však jednoduché to nebude, snažit se musí všichni. Pokud jste byli úspěšní, je čas na návrat. Vraťte se na stezku vzdělanosti a pokračujte po ní směrem západním. Pevnůstky chránící vaše posvátné místo minout musíte a po pár okamžicích na mokřad narazíte. Sejděte z cesty moudrosti a po tajných (ale pevných) lesních cestách pokračujte až do osady Malměřice, kde využijete rychlosti železného povozu k návratu na Račí hrad.
Upíři, vydejte se směr k osadě Jesenice. Na místním rynku pravici svou následujte a na stezku, co naučí vás něco o místním kraji, se napojte. Na straně svého srdce vzácný přírodní plácek minete. Cesta moudrosti se sluneční cestou se setkává. Pokračujte po této společné cestě harmonie. Avšak každá harmonie jednou končí a cesty se rozcházejí, někdy znovu scházejí. Tyto komplikace řešte tím, že cestu sluneční zvolíte. Nakonec opět naleznete společnou cestu, na které potkáte vaší noční můru, Boží chrámeček. Utíkejte rychle až k rozcestí pod hradní zříceninou se nacházející. Zde cestu sluneční definitivně opustíte a za stezku krvavou vyměníte. Ta k vašemu posvátnému místu dovede vás. Musíte prudký kopeček seběhnout, ale brzdit nezapomínejte a srdce své poslouchejte, to dovede vás k sídlu upířích přátel, draků. Kteří panství naše dávno opustili a nejposvátnější sluj vám přenechali. Starodávný pergamen a talisman zde jistě objevíte. Netopýři si štěbetají, že snad na půdě či dvorku je obzvlášť dobré se porozhlédnout. Však jednoduché to nebude, snažit se musí všichni. Pokud jste byli úspěšní, je čas na návrat. Vraťte se na krvavou stezku, a pokračujte na cestu pro povozy zpevněnou. Zde opět následujte srdce své. Až do osady Stebno dorazíte, přes náves místní se na jih vydejte. Pokud váhání na vás dolehne, jako správní upíři krvavou stezku následujte. Nenechte se však zmást, po pár krocích objeví se stezka denní oblohy, tou se bohužel vydat musíte. Ve chvíli, kdy cesta denní oblohy se prudce na jih láme, je nutné opustit jí a úrodnými lány jesenických polí vydat se směrem k Račímu hradu.
Vlkodlaci, pro úspěšné splnění vaší výzvy je potřeba vydat se směrem k osadě kosobodské a v ní stezku oblohy objevit. Pálit vás bude na mysli, kterým směrem se dále ubírat. Jednu radu pro vás máme, srdce své následujte, neb příjemnou krajinou vaše cesta povede až na místo, kde možná přikrčit vaše těla budete muset. Pozor zde dejte si na padající železné povozy. Další nebezpečí čeká vás vzápětí, železní oři, prudce tu cválají. Po stezce oblohy pokračujte krok za krokem až k osadě bedlnské, kde se ohřejte jen krátce. Dále na pouti vaší očekávejte prastarý obřadní kruh, kde druidi své obřady konají. Dejte pozor, ať je nevyrušíte, mohli byste se se zlou potázat. Není všem nástrahám konec, strážní věži Vikomta Tobíka vyhnout se musíte a následně zpevněnou cestu pro povozy překonati je třeba. Dokázali jste odolat všem nástrahám? Blahopřejeme. Už jen pár kroků po stezce oblohy a na své posvátné místo dorazíte. Jistě ho poznáte, na kopci vysokém leží a svým jménem strach budí už řadu věků. Zde nejvyšší bod musíte najít, rovněž i místo, kde vlci se každý úplněk k hodování scházejí. Starodávný pergamen a talisman jistě objevíte. Však jednoduché to nebude, snažit se musí všichni. Pokud jste byli úspěšní, je čas na návrat. Krátké seběhnutí stezkou oblohy a už se brčálovou stezkou ubírat musíte. Jaký směr říkáte si, no přece ten pravý. Pak dojdete až na cestu pro železné oře, opatrní buďte a po stezce brčálové pokračujte. Ta vás lesy zavede na širé úrodné lány, po kterých pokračujte, do lesa více nechoďte. Před vámi se stezka moudrosti objeví přes Jesenické městečko až na Račí hrad.
A co že to vzniklo během celodenního výletu?
Báseň upíří: Dobrý den, zdravím vás. Je tu jenom půlka z nás. Těším se na souboj ras. Zas rosekáme všechny z vás. Upíři jo, to jsme my. Plníme všem špatný sny. Dej pozor na ty dny. A v něm na černé hodiny. Den Kdy bude pod mrakem. To je pro vás velkým znakem. Že nikdy neskapem. Jen velký důraz nekladem.
Upíří pokřik: Nejlepší jsou upíři, vyhrajeme raz dva tři.
Báseň lidí: Naše rasa lidská je. Rychle všichni do boje. Naše meče ostré jsou. Za vítězstvím nás nesou. My se nikdy nevzdáváme. Bez podvodů vyhráváme. Náš znak rytíři se podobá. Lesklou přilbou ho připomíná. A tohle je konec náší básničky. Pro naše lidi a lidičky.
Lidský pokřik: lidi lidi liiiiiiiiiiiidi.
Báseň vlkodlačí: Vlkodlaci to jsou draci, každý den spí na matraci. Vždycky mají nejvíc bodů, proto vůbec nechtí domů. Vosy u chatky zabijime, těch se vůbec nebojíme. Ondla to je kapitán, vždy vymyslí dobrý plán. Honza Miksan ten má ránu, protože má velkou vanu.
Vlkodlačí pokřik: Dokonce i Tomi Paci, volí si tým vlkodlaci!
