Rok 2025, den desátý, úterý
Zde přidáváme zápis dne od dětí z panství Šprymberského:
Dnes ráno jsme vstali a šli jsme připravovat snídani. Po snídani se v souboji utkali lidi a vlkodlaci. Souboj nakonec vyhráli vlkodlaci. Po napínavém souboji jsme šli nachystat oběd. K obědu byla hrachová polévka a kuře s rýží. Potom co jsme utřeli stoly jsme šli plánovat divadelní představení. V poháru bylo od 10:00 ticho až do nástupu. Pak jsme šli do altánu si rozdělit role k večeři jsou buřty a teď stojíme na nástupu a večer jsou divadla na které se těšíme.
Dnes dopoledne proběhl poslední souboj mezi vlkodlaky a lidmi. Celé střetnutí bylo komplikováno plněním úkolu do Poháru rytíře Raka. Bobřík mlčení se úplně neshoduje s domlouváním taktiky a hlasitým podporováním svých spolubojovníků. Do vedení se dostali lidé, avšak v nervózním klání se nakonec vlkodlakům podařilo otočit celé střetnutí a zvítězili 2:1. Do finálové megabitvy tedy budou vstupovat v lepším rozpoložení. Zbytek dne byl dramatický, tedy lepé řečeno.. bylo divadlo. Odpoledne proběhl nácvik, pak jsme se sešli na nástupu a zapálili táborový oheň. Stalo se však něco neočekávaného, oheň se zažehl zeleným plamenem, který byl jistě projevem onoho nadpřirozena, jež nás od začátku provází. Naštěstí během nástupu temné síly vymizely a tak jsme si po nástupu mohli beze strachu opéct buřty, aniž bychom se báli, že nás zachvátí zlo. Naplnili jsme svá bříška a mohli se vrhnout na divadelní kratochvíle. Byl to večer jako na Brodwayi, máme mezi sebou spoustu talentovaných komediantů. Ale to už jsme ostatně tušili.. 🙂 Před nočním klidem byla dětem slíbena nová hra – Světlušky, tato hra se musí hrát v absolutní tmě, tudíž jsme si čekání na černočernou noc zkrátili celotáborovým fotbalem. Bylo toho dost a teď je čas jít na kutě.. To náročné nás teprve čeká.
